Ocelové broky
Lovecké náboje s ocelovými broky
Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., v platném znění, zakazuje s účinností od 31. prosince 2010 používat k lovu vodního ptactva „olověné brokové náboje“. Tento zákaz již platí řadu let v mnoha státech nejen na americkém kontinentě, ale postupně je přijímán i v Evropě. Cíl je jednoznačný – zamezit kontaminaci přírody olovem. Předseda Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva Ing. Zdeněk Štěpánek ve spolupráci s Ing. Milošem Kremlou, zástupcem Sellier & Bellot a.s., Vlašim ve Stálé delegaci České republiky v C.I.P. a členem pracovní skupiny C.I.P., která tvoří předpisy pro užívání ocelových broků, připravili nejčastější otázky (Q) a odpovědí (A) na dané téma:
Jaké střelivo bude možno používat při lovu vodního ptactva po 31. prosinci 2010 ?
Pouze střelivo bez olověných broků. To znamená, že by neměly být užívány ani náboje obsahující poměděné olověné broky. Vrstvička mědi tvoří dosti chatrnou ochranu povrchu broku a navíc je prokázán toxický vliv mědi na plankton a měkkýše.
Zbývá tedy střelivo s hromadnou střelou z jiných kovů. V úvahu prakticky přichází jen vizmut, wolfram, zinek, a železo. Prvé dva kovy používají pouze některé zahraniční zbrojovky, náboje se zinkovými a ocelovými broky mají i tuzemského výrobce.
S ohledem na cenu a rozšíření ve světě hrají vůdčí roli náboje s ocelovými broky.
Ocelové broky jsou skutečně z oceli ?
Ne, nejsou. Tento název se vžil z anglických slov „Steel Shot“. Ve skutečnosti se jedná o měkké železo. Čeština je schopna tento rozdíl odlišit, ale vzhledem k tomu, že se výraz „ocelové broky“ již zakořenil v odborné terminologii, doporučujeme používat jej i nadále, byť s vědomím, že se dopouštíme jazykové nepřesnosti.
Jak poznám střelivo s ocelovými broky vysokého výkonu ? Nepoškodí toto střelivo moji zbraň ?
Na trhu jsou dvě skupiny nábojů. Jedny jsou takzvané „ordinaires“ (francouzský výraz) neboli obyčejné či běžné. Ty jsou určeny pro všechny brokové zbraně dané ráže, které úspěšně prošly kusovým ověřením a mají tedy vyraženu platnou zkušební značku. Zde ale upozorňujeme, že platnost zkušební značky nelze slučovat jednak s životností brokové zbraně (snižuje se s počtem vystřelených nábojů, opotřebením, závěrovými a uzamykacími vůlemi, korozí vývrtu, tloušťkou stěn hlavní, atd.) a jednak s rokem kusového ověření (doporučená lhůta nového ověření u zbraní s hladkým vývrtem je 15 let od posledního ověření a to především z důvodu její další bezpečnosti při používání).
Dále můžeme zakoupit střelivo „haute performance“, tedy vysokovýkonné. To je však určeno jen pro zbraně, které prošly speciální vyšší zkoušku (zkušební náboje jsou laborovány ocelovými broky) a jsou označeny touto zkušební značkou:
I přesto, že máte takto označenou brokovnici, musíte dbát na to, abyste nestříleli náboje s brokem o průměru větším než 4 mm a z hlavně se zahrdlením větším než ½ choke.
Pokud budete dbát upozornění na nejmenším spotřebitelským obalu střeliva a budete znát technický stav své zbraně, pak jistě toto střelivo nepoškodí vaši zbraň.
Jak se liší výkon nábojů s ocelovými a olověnými broky ?
Pokud budeme porovnávat hybnost na ústí zbraně (přesněji ve dvou a půl metrech od ústí hlavně), můžeme říci, že nepodstatně. Hybností hromadné střely se rozumí součin její rychlosti a hmotnosti a udává se v newtonsekundách. Běžné střelivo s ocelovými broky může mít až 12 Ns, vysokovýkonné až 15 Ns. Hybnost tuzemských nábojů s olověnými broky ráže 12/70 se pohybuje cca mezi 11,2 až 12,6 Ns, náboj se zinkovými broky má 12 Ns.
Lze očekávat stejné střelecké úspěchy jako se stávajícím střelivem ? Změní se myslivecká vzdálenost?
Z počátku může dojít při střelbě k určitému rozladění. Broky jsou z materiálu , který má nižší měrnou hmotnost (hustotu) než olovo, a to znamená, že ztrácejí na své dráze rychleji rychlost. Střelecké úspěchy se však dostaví, až si na střelivo, lépe řečeno na jeho používání, zvyknete. Důkazem je, že s ocelovými broky lze střílet i klasické sportovní disciplíny bez toho, že by se výkony střelce zhoršily.
Je třeba mít na paměti, že účinný dostřel bude kratší. Máte-li například brokovnici ráže 12 bez vyšší zkoušky, můžete použít, bez rizika jejího poškození, největší brok o průměru 3,25 mm. Na své dráze však tento bude rychleji ztrácet rychlost a tedy i kinetickou energii než olověný brok stejné velikosti a stejné počáteční rychlosti.
Budou na trhu i náboje s většími ocelovými broky, tzv. posty ?
Tuto situaci u stávajících ráží nepředpokládáme. Broky větší než 4,5 či 5,16 mm nejsou ani v dnešní praxi k lovu vodního ptactva používány. K lovu hus na tahu by však větší ocelový brok, vzhledem k jeho horší vnější balistice, byl asi vítán. Zde však narážíme na problém, kolik velkých broků se nám do chrániče vejde. A samozřejmě, že zbraň musí mít vyšší zkoušku a zahrdlení menší než ½ choke. V budoucnu se možná i v České republice prosadí pro tyto lovy ráže 12/89.
Existují ještě nějaká další odlišná specifika, která se pojí s ocelovými broky ?
Ano, existují. Při střelbě s ocelovými broky dochází k jejich odrazům od terénu – vodních ploch než je tomu u podstatně měkčích broků olověných. Varování v tomto smyslu musí být i na každém nejmenším spotřebitelském obalu střeliva. Taktéž je nutné mít na paměti při konzumaci zvěřiny, že si snáze poškodíte chrup kousnutím do ocelového broku než do olověného.
Ceny nábojů:
12/70,3,30brok-6,-kč
16/67,5:3,05brok-6,70,-kč
20/67,5:3,05brok-6,50,-kč